Šárinka
Šárinčinu mámu jsme začali vídat u nás v lese v létě r. 1998. Někdo jí vyhodil, protože byla březí. Porodila 4 koťátka, která měla dobře ukryta mezi balvany. Protože u nás bylo dost žrádla, jak pro kočky, tak pro slepice,začala se u nás zdržovat. Na podzim pak koťátka přivedla, a prý starejte se. Chvíli trvalo, než jsem je ochočila a pak jsem všechny udala novým majitelům/včetně mámy/. Jen Šára mě dvakrát prokousla prst a nenechala se chytit.Tak se usídlila v okolí našeho domu, a zkamarádila se z naším kocourem Mikešem. Když ho pak myslivci zastřelili, pomalu se přistěhovávala k nám. Stačila porodit třikrát koťátka. Nakonec se přeci jen se mnou spřátelila. Nechala se ošetřovat,tak jsem ji nechala vykastrovat. Šárinka žije venku. Má panickou hrůzu z cizích lidí/díky tomu ji ještě nikdo nezastřelil/a z pobytu ve uvnitř domu. Do domu vběhne jen při opravdu ukrutných mrazech. Pořídila jsem jí polystyrenovou boudičku pro toulavé kočky, a zdá se že je v ní spokojená.
